Když se minulý rok na podzim rozhodla ČNB intervenovat na devizovém trhu a oslabit kurz koruny tak, aby se držel kolem hladiny 27 korun za euro, vyvolala to bouřlivou reakci veřejnosti i odborníků. Zatímco si opatření většina významných exportérů chválila s ohledem na to, že rostla jejich konkurenceschopnost, běžný spotřebitel se obával zásadního zdražení dovozového zboží.
Potraviny zdražily jen mírně
Počátkem tohoto týdne zveřejnila Česká národní banka (ČNB) hodnocení dopadů oslabené koruny na ceny potravin a české zemědělství. Podle viceguvernéra Mojmíra Hampla se trvalé 5% oslabení koruny na přímo dovážených potravinách projeví nárůstem cen zhruba o 1,2 %, spolu s dražšími meziprodukty pak o 1,8 %. „Analýza dat inflace za listopad až leden ukazuje, že zhruba tři čtvrtiny průsaku kurzu do cen se již v cenách potravin promítlo. Žádné dramatické zdražení se tedy nekoná,“ dodal Hampl.
Téměř polovina z nárůstu cen potravin od října 2013 je podle ČNB dána běžnou sezónností (jde například o rajčata, papriky nebo broskve, které jsou v zimě dražší než v létě). „Po výraznějším sezonně očištěném nárůstu cen potravin v prosinci a lednu šetření cen potravin ukazují jen na mírný růst v únoru v souladu s prognózou ČNB,“ doplnil Hampl.
Více dotací pro zemědělce
Oslabení koruny vůči euru může mít příznivé dopady pro české zemědělce. „Za všechny oblasti zemědělství podporované z rozpočtu EU dojde ke zvýšení alokovaných příjmů o více jak 1,4 miliardy korun při předpokladu stability kurzu na 27 korunách za euro,“ uvedl Hampl.
Největší část podle ČNB tvoří přímé platby na zemědělskou plochu, kde se korunové finanční prostředky vlivem slabší korunu zvyšují téměř o 1,1 miliardy korun. Slabší kurt by měl podle centrální banky podpořit i cenovou konkurenceschopnost českých zemědělců na domácím i zahraničním trhu.
+ There are no comments
Add yours