Ekonomický komentář: Co nás naučila minulá krize o té současné?

Minulá krize nás leccos naučila, ke zmírnění dopadů epidemie jsou důležitá proticyklická opatření vlády a rychlé poskytnutí likvidity firmám.

Finanční krize z let 2008 a 2009 přinesla několik lekcí, které mohou pomoci zmírnit negativní dopady epidemie. Za prvé, optimální je proticyklická reakce vlády snižováním daní či cíleným zvyšováním veřejných výdajů zmírňuje negativní dopady. Za druhé, klíčová je rychlost. Podniky a domácnosti se rychle mohou dostat do likvidních problémů. Například 25 procent domácností nemá finanční rezervu ani 10 tisíc korun. Stačí i částečný výpadek příjmů, aby se dostaly do finančních problémů.

Situace před 12 lety a nyní

Na rozdíl od roku 2008 jsou náklady na dluh velmi nízké. Ministerstvo financí by mělo co nejdříve vytvářet finanční rezervu (prodejem dluhopisů). Výše deficitu je nyní druhořadý problém a je potřeba se připravit, že může přesáhnout i 200 mld. CZK. V roce 2009 byl deficit o více než 150 mld. Vyšší, než kolik činil rozpočet. A po deseti letech víme, že takto vysoký deficit v jednom roce neovlivnil dlouhodobé zdraví veřejných financí. Naopak neřešení likvidních problémů firem a domácností teď neumožní znovu plně nastartovat ekonomiku po zrušení karanténních opatření. Z dočasného problémů udělá problém strukturální včetně dopadu na strukturální nezaměstnanost a strukturální deficit.

Silné stránky české ekonomiky

Výraznou silnou stránkou české ekonomiky je absence makroekonomických nerovnováh a skutečnost, že jak vláda, tak domácnosti a firmy mají nízké zadlužení. Česko má tak možnost projít problémy relativně hladce. Státní rozpočet má prostor pro zvýšení zadlužení, aniž by to ohrožovalo dlouhodobou prosperitu české ekonomiky. Centrální banka může snížit úrokové sazby a především dovolit bankám využít proticyklickou rezervu, kterou v dobrých časech musely hromadit. Banky v ČR patří mezi nejzdravější v EU, mohou pomoci udržet dluhové financování ekonomiky v chodu.

V následujících týdnech bude bohužel tuzemská ekonomika postižena velmi tvrdě. Máme naštěstí velký prostor pro zmírnění negativních dopadů. Mnoho států tento komfort nemá. Dobrou zprávou je, že na rozdíl od roku finanční krize, se ekonomika po překonání tohoto období může rozběhnout velmi rychle. Je ale potřeba zajistit, že podniky na toto rozběhnutí budou připraveny, tedy že budou existovat, budou mít likviditu a zaměstnance.

Pokud česká ekonomika bude po dobu 2-3 měsíců fungovat na 80 % svých kapacit, tak ekonomika může klesnout za celý rok o 3-5 %. Podpora ze strany státu přes vyšší deficit (o 200 mld. CZK) a poskytnutí záruk za úvěry pokles dokáže výrazně eliminovat.

Kroky, které může udělat vláda

Je jich celá řada, ale v zásadě jde o poskytnutí likvidity ve třech formách. Za prvé, částečná kompenzace mzdových nákladů, aby firmy nepropouštěly zaměstnance a zároveň například nemocenská, kterou v prvních 14 dnech hradí stát, likviditu firmám nesnižoval. Různé státy k tomu přistupují různě, například Nový Zéland stanovil denní částku na jednoho zaměstnance, kterou budou posílat firmám zasažené COVID-19 (stanovený maximální strop na jednoho zaměstnavatele na 150 tisíc dolarů). Za druhé, stát může velmi jednoduše likviditu neodčerpávat od lidí a firem, pokud odloží daňové platby, respektive pokud dočasně zruší daňové zálohy. V tomto ohledu je dobrým příkladem opatření bank, které umožní odložit 3 měsíce splátek. Za třetí, jde o úvěry se státní zárukou a především odloženými splátkami. Opět banky mohou díky své infrastruktuře (pobočky a risk) sehrát důležitou roli v distribuci takové pomoci.

 

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*