Podnikatelem století se stal obuvník Tomáš Baťa

Zlínského rodáka, československého podnikatele a tvůrce obuvnického impéria Tomáše Baťu podnikatelé sdružení v Hospodářské komoře dnes vyhlásili největší podnikatelskou osobností za posledních 100 let.

„Baťa značně předběhl svou dobu. Proslul nejen originálními metodami řízení, výroby a obchodu, ale i třeba tím, že vytvořil dílny a oddělení, v nichž zaměstnanci mohli přispívat svými nápady a ovlivnit svůj vlastní výdělek úsilím o vyšší ziskovost oddělení. Své zaměstnance vzdělával, proměnil Zlín a díky značce Baťa se významně podílel na rozšíření dobrého renomé československých výrobků do celého světa, na kterém dnes Češi i Slováci stále mohou v zahraničí stavět,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Vladimír Dlouhý připomněl pokrokové myšlení celé Baťovy rodiny, mimo jiné vize Jana Antonína Bati pro 40 milionů obyvatel Československa, kdy už tehdy mimo jiné usiloval o výstavbu páteřní dopravní tepny, která by protínala celé Československo od Jasinji do Aše.

Jako další v pořadí se umístil Emil Škoda, zakladatel strojírenské továrny Škoda v Plzni, která patřila mezi největší evropské průmyslové konglomeráty dvacátého století, ze kterého následně vznikly dnešní Škoda Transportation a Škoda Auto, dále pak například technik, průmyslník a vynálezce František Křižík, strojírenští velikáni Václav Laurin a Václav Klement nebo zakladatel továrny Kolben Emil Kolben.

Prezident Komory Podnikatele století vyhlásil ve Valdštejnském paláci na základě hlasování podnikatelské veřejnosti, a to u příležitosti slavnostního setkání ke 100 letům od založení Československa, těsné česko-slovenské hospodářské spolupráce a čtvrt století styků mezi Hospodářskou komorou ČR a Slovenskou obchodnou a priemyselnou komorou.

„Největším prostorem na světě je prostor ke zlepšování podmínek pro naše podnikatele. A klíčem ke zlepšování je spolupráce. Ať mezi podnikateli po celém světě, tak mezi našimi obchodními komorami, které zastupují jak malé, tak střední a velké podniky. Jsem proto velmi rád, že obě naše organizace tak dobře spolupracují nejen na národní, ale také na celoevropské úrovni,“ sdělil místopředseda Slovenské obchodné a priemyselné komory Miloslav Karaffa.

Vyhlášení podnikatele století je významnou akcí Hospodářské komory ke stému výročí založení Československé republiky. Hospodářská komora až do března 2019 navíc oslavuje 25 let své novodobé historie, navazuje tak přitom na tradici obchodních komor z roku 1850, v živnostenské části se hlásí k historickému odkazu středověkých cechů, jejichž kořeny sahají až do období vlády Karla IV.

Akci v prostorách horní komory parlamentu zahájil předseda Senátu Milan Štěch, který mimo jiné ocenil rostoucí životní úroveň v České i Slovenské republice i to, že rozdělení státu proběhlo před 25 lety velmi poklidně a ku prospěchu obou zemí. „Dodnes se během podnikatelských misí setkávám u zahraničních partnerů s tím, že jsou ČR i Slovensko vnímány jako jeden ekonomický prostor. Velmi si proto přeji, aby i nadále byly oba státy partnery, a nikoliv soupeři,“ dodal předseda Senátu Milan Štěch.

Výročí Komory po celý rok připomíná logo od autora grafické značky Občanského fóra Pavla Šťastného. Královskou korunu Karla IV. nese český lev s Merkurovými křídly. U příležitosti oslav už v březnu vyšla kniha o historii řemeslných cechů, obchodních a živnostenských komor a Hospodářské komory ČR.

Slavnostního setkání Hospodářské komory se v prostorách Senátu zúčastnila také ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, která během akce předala medaile ministra průmyslu a obchodu dlouholetým významným představitelům Hospodářské komory – předsedovi Zahraniční sekce Hospodářské komory Iljovi Mazánkovi a členovi představenstva OHK v Opavě a majiteli tradiční společnosti HON Václavu Honovi.

Role Hospodářské komory po vzniku Československa v roce 1918

Před 100 lety měla Hospodářská komora (dříve obchodní komora) velmi významnou roli zejména při formování základů fungování československé ekonomiky. Po vzniku nového státu obchodní a živnostenské komory, kdy ministerstvo obchodu i jiné resorty neměly ještě dostatek zkušeností i potřebného personálu, podchytily pro přechodnou dobu značnou část jejich úřední agendy.

Obchodní komory po celou dobu existence Československa mezi oběma světovými válkami, de facto i v období poválečném v letech 1945–1948, fungovaly jako povinné zájmové samosprávné organizace podrobené dozoru státu. Každý živnostník a obchodník platící daň určité minimální výše byl příslušníkem obchodní komory, měl právo do ní volit a povinnost přispívat stanovenou procentní přirážkou k dani z příjmu.

Z hlediska své působnosti byly komory také poradními orgány. Vedle toho byla na ně v některých oborech přenesena přímo správní agenda, a fungovaly tak v zastoupení státních institucí, například při zápisu ochranných známek a vzorků, ověřování původu zboží a potvrzování faktur do ciziny.

Podávaly dobrozdání o osnovách zákonů, připomínkovaly zřizování veřejných ústavů v souvislosti s obchodem a živnostmi, včetně burz a veřejných skladišť, a mimo jiné vedly také katastry živnostenské, tj. seznam všech živnostníků podle jejich oprávnění, i berní.

Rovněž se zabývaly statistikou průmyslovou, obchodní a živnostenskou, navrhovaly soudce – laiky pro obchodní soudy – a byly členy některých československých poradních hospodářských orgánů.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *