Roboti v první linii: Armády místo zabijáků hledají služebníky s náloží na zádech

Technologie hýbou světem a jak je zvykem, armády jsou v řadě ohledů průkopníky. Roboti rychle přebírají práci vojáků nebo stojí po jejich boku v první linii. V horizontu dvou desítek let chce americká armáda, která je technologickým tahounem změn, mít bojové týmy kombinující výhody lidské síly i plně autonomních robotů. Nedávno testovala robotické konvoje, jež jsou v době pandemií vítané i v civilním životě.

Vyspělé armády vyvíjí a testují robotické konvoje už několik let. Například před dvěma roky americká armáda otestovala čtveřici logistických robotických letadel zajišťujících klíčové dodávky pěchotě a výsadkářům. Ti často musí unést náklad až 54 kilogramů. Úkolem robotů je odlehčit vojákům v nejtěžším terénu a vyřešit tak jeden ze zásadních problémů pěchoty – zásobování jídlem, vodou, municí, zdravotním materiálem i technickým vybavením.

Zásoby pro vojáky i odříznuté oblasti

Postupně jsou testováni a zapojováni pozemní i létající roboti, kteří snižují fyzickou i kognitivní zátěž vojáků, zlepšují logistiku a zásobování, zjednodušují pohyb sil a zvyšují ochranu vojáků. Nároky na technologie jsou pochopitelně vysoké. Na jejich přesnosti, efektivitě a také například výdrži baterií nebo orientaci v terénu záleží životy vojáků.

V současné době, kdy svět čelí pandemii koronaviru, mohou mít armádní roboti konstruovaní pro zásobování vojáků ještě další využití. Bezpochyby najdou uplatnění i při zásobování oblastí v karanténě a pomáhat tak mohou i civilistům.

Semiautonomní logistický konvoj robotů

I když technologie postupují, robotické konvoje jsou stále spíše v testovacích fázích. Koncem loňského roku ukončila americká armáda společně s britskými vojáky první společný test robotických zásobovacích konvojů v terénu. Pro cvičení si vybrala Camp Grayling Joint Maneuver Training Center ve státě Michigan. Specialisté z obou armád ověřovali, jak semiautonomní logistické konvoje stvořené britskými inženýry dokážou kooperovat s autonomními pozemními i vzdušnými zásobovacími systémy.

Testování se stalo pomyslným vyvrcholením tříletého úsilí vývojářů, kteří hledali nejlepší řešení zásobovacích limitů. V Camp Graylingu se pozornost zaměřila hlavně na konvoj složený z několika robotických vozidel. Ten byl prověřen v různých provozních módech, včetně semiautonomního. Při něm roboti v konvoji následují vedoucí vozidlo řízené vojákem.

Roboti ovšem musí být schopni poradit si i ve ztížených podmínkách, například v oblasti nikoho. „Systému neposkytujeme mnoho primárních dat. Necháváme ho, aby si okolí prozkoumal sám a sám i vyhodnotil situaci,“ říká inženýr Bernard Theisen. I když robotický konvoj následuje vozidlo řízené člověkem, musí být schopný adaptovat se na nové podmínky, například pokud bude vůdčí vozidlo zničeno.

Další robotické kroky na obzoru

Vyvinutí a testování robotických konvojů si americká armáda v publikaci Robotics and Autonomous Systems (RAS) zveřejněné před třemi lety naplánovala na období 2017 až 2020, a to se zásadním cílem – zrychlit tempo operací.

Ve vývoji bude pokračovat i nadále. Počínaje rokem 2021 se zaměří už na zmíněné snížení zátěže pěšáků a na efektivitu zásobování. Pokračovat bude také ve vypilování průzkumu, sledování a zpravodajství – robotické roje mají v budoucnu pokrývat mnohem větší území než dnes.

Specializované pozemní bezosádkové systémy známé pod zkratkou UGS (Unmanned Groung Systems) budou vyvíjené tak, aby zajistily funkční komunikaci a navigaci v prostředí, jež je radioelektronicky rušeno protivníkem. Zároveň mají umět zajistit převoz nákladu i speciálních účelových nástaveb, například v boji s chemickými nebo biologickými zbraněmi.

Potvrzuje se proto, že moderní armády ani tak nehledají robotické zabijáky, jako spíš služebníky, kteří vojákům v první linii odlehčí.

 

 

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*