Trh svěřenských fondů skýtá příležitosti za miliardy korun

Trh svěřenských fondů v České republice se probouzí a skýtá velký potenciál. Shodli se na tom účastníci první odborné konference s tématikou svěřenských fondů, která proběhla ve středu 8. února v Praze. Svěřenské fondy jsou běžnou součástí trhu v západoevropských zemích a nejčastěji se využívají jako prostředek pro zachování majetku a přenechání dědictví s cílem nenarušit transferem majetku vztahy uvnitř rodiny i mimo ni. Institut svěřenských fondů zanesl do českého právního řádu nový občanský zákoník v roce 2014.

Svěřenské fondy, které jsou v zahraniční známé také jako trusty, jsou využívané především v anglosaském prostředí, kde jejich kořeny sahají až do 14. století. „Ve Velké Británii existují miliony soukromých i korporátních svěřenských fondů a na funkci správce tady bylo proškoleno už 4,4 milionů osob. Jsou zde různé typy trustů, mezi jinými také samosprávné penzijní systémy, které by se mohly stát zajímavým doplňkem spoření na důchod i v České republice,“ uvedl Pavel Kolář ze společnosti Svěřenská správa s.r.o. Vedle Velké Británie je obor rozvinutý také například v Lichtenštejnsku, kde lze obor svěřenského správce dokonce studovat na vysoké škole. Obor se rozvíjí i ve Švýcarsku, kde trusty spravují na 1 500 bilionů švýcarských franků, což představuje asi 11 procent všech aktiv. „V České republice se obor teprve probouzí, ke konci roku 2016 bylo založeno 279 svěřenských fondů a v oboru pracovalo na 40 správců,“ dodal Pavel Kolář.

Svěřenské fondy mají desítky možných využití, slouží například ke sdružování finančních prostředků za účelem investování, zakládají se jako samosprávné penzijní fondy, využívají je soukromé fyzické osoby i korporace. „Hlavním důvodem pro založení svěřenského fondu ale zůstává snaha o zachování majetku a přenechání dědictví s cílem nenarušit transferem majetku vztahy uvnitř rodiny i mimo ni. Svěřenské fondy tak nejsou záležitostí horních deseti tisíc, ale může je využít skutečně každý,“ upřesnil Ing. Peter Kováčik ze společnosti Svěřenská správa s.r.o.

Evidence svěřenských fondů je novinkou

Svěřenské fondy se dotýkají několika oborů, vedle finančnictví je to především právo. Institut svěřenských fondů zavedl v roce 2014 nový občanský zákoník a jeho novela nyní přináší do oboru změny, když zavádí povinnost evidence svěřenských fondů. „Tato povinnost začne platit od ledna 2018, není se ale čeho bát. Nejde o změnu, která by komplikovala činnost, ale z určitého pohledu jde i o praktickou záležitost,“ řekl JUDr. Dominik Fojtů, odborník na svěřenské fondy. Založení svěřenského fondu není administrativně náročná záležitost, na základě zmiňované novely ale přibude povinnost evidence. „Důležité je, že ve výpisu evidence nebude vidět jméno zakladatele svěřenského fondu, pouze jméno správce. O detailní náhled do svěřenského fondu může rejstříkový krajský soud požádat osoba, která má právní zájem, ten budou posuzovat právě soudy,“ dodal Dominik Fojtů.

Se založením svěřenských fondů se zpravidla pojí i otevření bankovního účtu. Na oblast trustů se dlouhodobě specializuje Meinl Bank AG s tradicí 150 let ve střední Evropě a se sídlem investičního managementu v Praze. „K našim klientům patří inteligentní lidé, kteří zbohatli na základě svých schopností, ale to neznamená, že rozumí finančnímu trhu. Proto jim přinášíme spolupráci, která je oboustranně prospěšná,“ uvedl Stephan Coleman, CEO Meinl Bank AG. Aktivity banky se soustředí na privátní správu majetku i podnikové a investiční bankovnictví. Investiční program banky nabízí například možnosti investic do konkrétních realitních projektů v hlavních evropských městech, a to buď formou přímé majetkové účasti, nebo investic do dluhopisů.

Bezpečnostní schránky na zakládací listiny

Rodiny, které zakládají svěřenské fondy, zpravidla shromáždily majetek, v němž nechybí ani umění, a tak se součástí svěřenských fondů mohou stát také starožitnosti, šperky nebo obrazy. „Umění je tradiční investice prověřená historií a většinou doplňuje jiné investiční portfolio. Jde o investici s přidanou, estetickou hodnotou. Investovat do umění lze přitom v různých cenových kategoriích. Aby lidé do tajů uměleckého trhu pronikli, vyžaduje to čas, proto na začátku doporučuju vše konzultovat s odborníkem,“ podotkla Dr. Mária Gálová, MBA, ředitelka společnosti DOROTHEUM Praha.

Důvodem zřízení svěřenského fondu může být i snížení rizika a zvýšení bezpečnosti majetku. Fyzické zabezpečení zakládacích listin nebo drobného rodinného majetku zajišťují speciální bezpečnostní schránky, které klientům v České republice pronajímá společnost 24 SAFE. „Schránky jsou uložené ve dvou velkých komorových trezorech, které obsluhuje automatizovaný systém. Majitelům podávají schránky roboti, což zvyšuje míru diskrétnosti, anonymity a bezpečnosti. Naše schránky jsou dostupné 24 hodin denně. Klienti mají k dispozici naprosto privátní výdejní místo a rychlý přístup k obsahu schránky,“ sdělil Ing. Petr Thomson ze společnosti 24SAFE. Každá bezpečnostní schránka je automaticky pojištěna na 300 tisíc korun a lze ji dopojistit na libovolně vysokou částku. Jediným limitem je velikost schránek, do nichž lze uložit především listiny, drahé kovy, hotovost, smlouvy, sbírkové předměty, akcie nebo nosiče elektronických dat.

Vznikla komora sdružující odborníky na svěřenské fondy

Řečníci a účastníci první konference k tématu svěřenských fondů se shodli, že tento perspektivní obor stojí v České republice stále na svém začátku a skýtá velký potenciál i příležitosti za miliardy korun. Rozvoj a důvěryhodnost institutu svěřenského fondu podpoří nově vzniklá Komora svěřenských poradců a správců České republiky, která zahajuje činnost k 1. březnu 2017. Komora sdruží poradce a správce svěřenských fondů, poskytne jim odbornou podporu a zajistí další vzdělávání, stejně jako etablování oboru v České republice.