Inženýrská společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou se uchází o možnost dodávat technologická řešení Mezinárodnímu termojadernému experimentálnímu reaktoru (ITER). Druhý nejdražší vědecký projekt (po Mezinárodní vesmírné stanici) ve francouzském výzkumném středisku Caradache nedaleko Marseille slouží od roku 2006 k vytvoření kontrolované jaderné fúze.
Ta by lidstvu měla poskytnout nový, čistý a „neomezený“ zdroj energie. Stavbu první fúzní neboli termojaderné elektrárny, která nahradí současné elektrárny využívající štěpné jaderné reakce či fosilní paliva, vědci očekávají v roce 2050. Česko by si svým podílem na projektu ITER zajistilo status země na špičkové technologické úrovni s možností využívat nejmodernější technologie.
Na vývoji experimentálního reaktoru ITER se podílí Evropská unie společně s Japonskem, USA, Ruskem, Čínou, Jižní Koreou a Indií. Tedy jadernými velmocemi, v nichž žije zhruba polovina všech obyvatel naší planety. Projekt s odhadovaným rozpočtem zhruba 18 miliard eur (v přepočtu zhruba 460 miliard korun) si v konečném důsledku klade za cíl zajistit možnost bezemisní výroby elektrické energie z vodíku, respektive jeho izotopů deuteria a tritia, tedy ze zdroje pro lidstvo téměř neomezeného.
Češi usilují o dodání podpůrných systémů reaktoru
Evropská unie na projektu participuje prostřednictvím organizační složky Rady Evropské unie zvané Fusion for Energy (F4E), která zajišťuje téměř 40 % všech dodávek pro ITER. Jednotlivé části stavby jsou zajišťovány prostřednictvím výběrových řízení. Díky nim o spolupráci usilují také české instituce a firmy, mezi které patří i inženýrská firma DEL ze Žďáru nad Sázavou. „Projektu experimentálního reaktoru ITER jsme schopni poskytnout subdodávky pro podpůrné systémy reaktoru, konkrétně pro systém dálkové manipulace, soubor horkých komor , systém napájení nízkého napětí a pro řídící a databázový systém , tvořící v podstatě centrální nervovou soustavu či mozek fúzního reaktoru. Samozřejmostí jsou dodávky zařízení a komponent se seizmickou a radiační kvalifikací,“ vysvětluje Jiří Kabelka, ředitel společnosti DEL.
Vznikající reaktor bude největším tokamakem na světě, tedy zařízením pro vytvoření a trvalé udržení plazmatu o extrémně vysoké teplotě. Namísto opačného procesu, štěpení těžkých jader, pracuje fúzní reaktor na principu slučování lehkých jader za současného uvolňování jaderné energie. Využít fúzi pro výrobu energie se vědci pokoušejí již od 50. let minulého století, současné tokamaky však zatím dokázaly udržet termojadernou reakci po dobu pouze několika sekund a spotřebovaly více energie, než kolik vyprodukovaly. Projekt ITER slouží k ověření, že fúze je schopna trvalejšího života. Nový reaktor by měl mít výrazně lepší energetickou bilanci. Očekává se, že ITER by měl dosáhnout až desetinásobného energetického zisku oproti dnešním tokamakům.
Nový zdroj energie pro lidstvo
Právě tokamaky představují jednu z nejslibnějších cest k vytvoření kontrolované jaderné fúze, která zajistí dostatek elektrické energie budoucím generacím po celém světě. Výzkumných a vývojových prací na projektu ITER se již prostřednictvím EURATOM, resp. mezinárodního výzkumného konsorcia EUROfusion účastní Ústav fyziky plazmatu AV ČR a Centrum výzkumu Řež. Díky projektu SUSEN, resp. výzkumné infrastruktury HELCzA určené pro testování modulů první stěny fúzních reaktorů, participuje nepřímo na projektu ITER i několik českých firem včetně DEL, která byla dodavatelem řídícího a diagnostického systému.
„Úspěšná participace na vývoji nového zdroje energie pro celé lidstvo by České republice vynesla status země se špičkovou technologickou úrovní, který je důležitým předpokladem pro spoluúčast na dalších velkých mezinárodních projektech. Česko by se tak zároveň trvale zařadilo po bok velmocí využívajících nejnovější technologie, včetně jaderných,“ dodává Jiří Kabelka. Zažehnutí první fúze v ITER odborníci odhadují v roce 2025, dosažení plného fúzního výkonu o 10 let později. První demonstrační fúzní elektrárna (DEMO) by mohla spatřit světlo světa zhruba v polovině tohoto století. „A české firmy by u toho neměly chybět“, uzavírá Jiří Kabelka.
+ There are no comments
Add yours