Češi se začínají „oklepávat“ z krizových opatření zaváděných proti šíření pandemie koronaviru.
Kromě hranic či obchodů začínají poměrně rychle otevírat i svoje peněženky. Uvolnění karanténních opatření rychle přispívá k jejímu oživování. Vyplývá to z analýzy karetních platebních transakcí a objemů výběrů hotovosti z bankomatů, které provedla v květnu Česká spořitelna.
Karetní platební transakce, mezi které se řadí platby prostřednictvím platebních terminálů, internetové platby, a také výběry z bankomatů, byly v polovině května ve dvou po sobě jdoucích týdnech o 9 procent vyšší než ve stejném období loňského roku. V meziročním srovnání tak rostly podobným tempem, jako v lednu a únoru, kdy v Česku panovala ještě doba předkoronavirová.
Rozšíření koronaviru do Česka během března a následné omezování chodu ekonomiky i volného pohybu lidí se odrazilo dramaticky i do výdajů domácností. Vůbec nejhlubší deprese z tohoto pohledu panovala koncem března, kdy se výdaje prováděné platebními kartami propadly v meziročním srovnání o 24 procent.
Graf: Kolik lidé utrácejí (platby kartou a výběry z bankomatů; meziroční změna v objemu karetních transakcí)
S tím, jak se epidemiologická situace začala zlepšovat, lidi se přestali bát podobného průběhu jako v Itálii a karatenní opatření byla uvolňovaná, tak se začaly zmirňovat poklesy karetních transakcí. „To jasně ukazuje, že Češi neupadli do deprese, nezvyšují výrazně míru úspor a neodkládají útraty za zbytné věci,“ zdůrazňuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Co je doma, to se počítá. Provozovatelé nedomácích služeb ale chřadnou
Z obnovené ochoty utrácet těží zejména ty sektory a prodejci, kteří se zaměřují převážně na domácí klienty a na sortiment spojený s jejich domovy. Hobbymarkety zaznamenaly ve druhé polovině května meziroční nárůst karetních transakcí o více než dvojnásobek (+112%), podobnou zkušenost měli i prodejci nábytku (+62%) či elektroniky (+47%).
I nadále zůstává oblíbené doručování domů (+86%). Kromě investic do zařízení svých domovů udělali Češi po otevření obchodů „průvan“ i ve svých šatnících – platby kartami za oblečení meziročně narostly o 17%.
Naopak prodejci zaměřeni na nedomácí aktivity i klienty zaznamenali strmý propad tržeb. Nejvíce se projevil u cestovních kanceláří (- 91%), a také u provozovatelů ubytování (- 75%).
Restaurace sice ve druhé polovině května vykazovaly meziroční pokles karetních transakcí „jen“ o 11%, zatímco ještě před otevřením zahrádek to bylo o 40%. Nicméně propad tržeb restaurací i dalších podniků ale je bezpochyby větší. Analýza České spořitelny totiž monitoruje útraty Čechů, nikoliv cizinců, kteří se zejména ve velkých městech významně na tržbách restaurací a hotelů podílejí. Analýza také vychází z údajů o karetních transakcích a nepostihuje tak hotovostní transakce, které byly v některých odvětvích až dosud zásadní. Pokles hotovostních transakcí i mezi domácími klienty naznačuje skutečnost, že v meziročním srovnání došlo k poklesu výběru z bankomatů o 8%.
Analýza České spořitelny dokládá, že dodávání likvidity firmám a domácnostem má téměř okamžitý efekt. Prostřednictvím útrat domácností totiž peníze rychle putují do reálné ekonomiky a přispívají k jejímu oživování. To potvrzuje i hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
„Samozřejmě ještě může přijít sekundární vliv přes korporátní sektor, tedy že rostoucí nezaměstnanost spotřebu opět srazí,“ upozorňuje Navrátil. „Pokud se ale podaří dodávat likviditu prostřednictvím různých programů (COVIDy, kurzarbeit) a podporovat investice), tak by oživení české ekonomiky nemuselo trvat tak dlouho, jak se ještě před pár týdny zdálo.“
+ There are no comments
Add yours