Poptávka po mincích a zlatých cihličkách roste již třetí čtvrtletí po sobě

V prvním čtvrtletí roku 2021 dosáhla poptávka po zlatě celkového objemu 815,7 tun a celkový objem se tedy snížil meziročně o 23 %, uvádí Světová rada pro zlato (World Gold Council) ve svém reportu za první čtvrtletí tohoto roku. Došlo k posílení investiční poptávky po mincích a slitcích, ale k odlivu ETF fondů zajištěných zlatem. Nákup šperků se pomalu zotavuje spolu s oživováním ekonomik po lockdownech, i když se stále pohybuje na nízkých číslech. Zlaté rezervy centrálních bank vzrostly v tomto období o 95,5 tun. Celková nabídka zlata v prvním čtvrtletí meziročně poklesla o 4 %, převáženě kvůli menšímu objemu recyklace.

„Meziročně je cena zlata za první čtvrtletí o 13 % vyšší, ale nedosahuje již takových rekordních hodnot jako v roce 2020. Zákazníci tuto nižší cenu vnímají pozitivně a zlato tedy nakupují, spotřebitelský zájem se vrací také díky zlepšující se ekonomické situaci. Třináctiprocentní meziroční zhodnocení je ale i tak stále velmi atraktivní, tudíž souběžně s nákupy probíhá i realizace zisků z předkoronavirových investic,“ uvádí Jan Rožek, obchodní ředitel společnosti Zlaťáky.

Šperky

Poptávka po špercích je v prvních třech měsících meziročně vyšší dokonce o 52 %, protože srovnáváme s velmi slabým obdobím loňského roku. Stále však zůstává utlumena a nachází se pod pětiletým kvartálním průměrem. Hlavními motory oživení této poptávky jsou Čína a Indie. „Poptávka především v Asii byla v prvním až třetím čtvrtletí roku 2020 kvůli pandemii téměř zdecimována, na sklonku loňského roku se ale začala postupně obnovovat, aby za první kvartál letošního roku dosáhla nejvyšší čtvrtletní hodnoty od konce roku 2015. Meziročně vzrostla o 212 %,“ komentuje za Zlaťáky Jan Rožek a na vysvětlenou dodává: „protože však na začátku roku 2020 byla především Čína už těžce zasažena pandemií, nejde o zcela srovnatelná čtvrtletí. Oproti stejnému období roku 2019 se jedná o v oboru nezanedbatelný 4% nárůst.“

Mezi hlavní faktory tohoto růstu patří zlepšení ekonomické situace, nižší cena zlata, ale také tradiční nákupní tahouni jako oslavy čínského Nového roku, svatého Valentýna a Mezinárodního dne žen.

Poptávka po špercích v USA meziročně vzrostla o 6 % a stala se v prvním kvartále tohoto roku nejvyšší od r. 2009. Nálada spotřebitelů byla jednak posílena úspěšnou vakcinací, ale značný podíl na růstu poptávky měla i finanční injekce od federální vlády pro všechny domácnosti. Na větším zájmu o nákup šperků se také projevila chybějící možnost utratit finanční prostředky za cestování nebo zábavu.

Investice do slitků a mincí

V tomto období jsme svědky již třetího čtvrtletí v řadě, kdy rostly investice do slitků a mincí. V prvním čtvrtletí vzrostly meziročně investice o 36 % a jsou nejvyšší od konce roku 2016. „Hlavní hybatelem této poptávky jsou inflační tlaky, které jsou způsobené vládními programy na podporu pandemií zasažených ekonomik, a stále trvající strach z dlouhodobého dopadu pandemie,“ uvádí Jan Rožek ze společnosti Zlaťáky. V Číně dochází k výraznému růstu investičního apetitu, a to hlavně díky nižší ceně zlata ve srovnání s rekordním rokem 2020.

Objem investic do zlatých cihliček a mincí byl v Evropě v tomto období obrovský, a to o 35 % vyšší než čtvrtletní průměr za posledních 5 let. Ve srovnání s loňským rokem je však na nižší hodnotě, protože porovnáváme v Evropě ještě s předcovidovým obdobím. Velký odliv však zaznamenaly ETF fondy zajištěné zlatem, které v prvním čtvrtletí klesly o 177,9 tun.

Centrální banky

Centrální banky začaly v prvním čtvrtletí s čistými nákupy zlata, nakoupily 95 tun zlata, což bylo o 23 % méně než ve stejném období roku 2020, ale o 20 % více než v předchozím kvartále. Maďarská centrální banka byla v tomto období největším nákupčím zlatých rezerv, nakoupila celkem 65 tun, a zdvojnásobila tak své zlaté rezervy, banka to odůvodnila koronavirovou pandemií a strategickou rolí zlata jako bezpečného uložení finančních prostředků proti obavám z inflace. Maďarsko není v této aktivitě jediné, záměr zvětšit zlaté rezervy oznámily centrální banky Polska a Japonska. Naopak čistými prodejci jsou Turecko, Filipíny a Rusko.

Technologický sektor

Průmyslová poptávka po zlatě v prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 11 %. Největší podíl na tom nese elektronický průmysl, který zaznamenal v tomto období růst 13 %. V nárůstu se odráží ochota lidí více utrácet našetřené peníze. Zlato se využívá v automobilovém průmyslu k výrobě čipů, v LED technologiích, najdeme jej také v noteboocích, tabletech a televizorech nebo 3D senzorech v mobilních zařízeních. Objevuje se také nová technologie mini LED, kde se využívá méně zlata, proto do budoucna hrozí, že průmyslová poptávka po zlatě se bude snižovat. Zlato je také důležitým komponentem v 5G technologiích.

Novinkou je, že zlaté nano částice jsou používány v covid testech, jeho množství je sice mizivé, ale jedná se o zásadní složku testu. Celosvětová poptávka po testech rapidně roste a v blízké budoucnosti se bude patrně dále zvyšovat s tím, jak je vlády nabízejí plošně zdarma a objednávají ve velkém.

Nabídka zlata a jeho produkce

Celková nabídka zlata v prvním kvartále klesla o 4 % a to navzdory zvýšení těžby zlata. Svůj podíl na tom má menší objem recyklace. To dokazuje, jakou úlohu v celkové produkci zlata recyklace má.

Meziročně vzrostla těžba zlata o 4 %, největší podíl na tom mají větší objemy těžby v severoamerických dolech (Kanada – nárůst o 21 %, USA – o 13 %) a v Indonésii (nárůst o 29 %) a Mongolsku (o 170 %). V Číně došlo k mírnému meziročnímu poklesu o 2 %.

Recyklované zlato

Množství recyklovaného zlata meziročně v prvním čtvrtletí tohoto roku kleslo o 8 %. „Cena zlata zatím v roce 2021 neatakovala žádná maxima, a proto se také snížil objem recyklace zlata. Čím vyšší cena zlata, tím více lidé prodávají staré šperky a vede to ke zvýšenému objemu recyklace,“ uzavírá Jan Rožek.