Průmysl 4.0 vstupuje i do klenotnictví

Digitalizace a virtualizace vsouladu sprincipy Průmyslu 4.0 se stále více prosazují nejen vprůmyslových podnicích. Tyto principyse nyní uplatňují i vešperkařství, kde ke zhotovení modelů šperků slouží virtuální 3D modely díky počítačové simulaci spolu stechnologicky nejpřesnějším 3D tiskem.

Například v klenotnictví ALO diamonds díky nim ušetří desítky hodin lidské práce a zhruba 20 % materiálu použitého při ruční výrobě a precizaci modelů šperků. Přestože podíl 3D tiskáren vprocesu výroby narůstá, ruce zkušených klenotníků nebude možné ani ve vzdálené budoucnosti nahradit.

Vytvořením přesného virtuálního modelu šperku počítačovým programem a jeho následným vytištěním odpadá nutnost zhotovení jeho různých „prototypů“. Technologie také snižuje riziko poškození šperku nevhodnou manipulací. „Zpočátku se3D tisk podílel na zhruba 10 % nových modelů šperků, dnes už je to ale téměř 50 %. Čím dál více se tímto způsobem vyrábějí i modely prémiových šperků, předpokládáme proto, že jeho využití bude růst i nadále,“ uvádí Alojz Ryšavý, klenotník amajitel největšího českého klenotnictví ALO diamonds.

Úspora lidské práce i materiálu

Moderní 3D technologie umožňují klenotníkům navrhnout finální podobu šperku bez nutnosti výroby jeho alternativních podob.Šetří tak nejen čas strávený jejich upravováním pro použití ve výrobě skutečných šperků, ale i náklady. „Díky 3D tisku ušetříme desítky hodin lidské práce a zhruba 20 % drahocenného materiálu, kterýtak můžeme použít přímo pro výrobu šperků podle virtuálně navržených modelů.V celém procesu jsou ale vždy důležití lidé, samotní klenotníci, kteří šperky ručně dotvářejí kdokonalosti. Ti jsou a budou nenahraditelní,“vysvětluje Alojz Ryšavý.Klenotníci rovněž mohou upravit a přizpůsobit nedokonalé přírodní kameny tak, aby je bylo možné zasadit třeba do zlatých prstenů. Knávrhu takového postupu totiž virtuální realita zatím nestačí.

Modely zvosku a pryskyřice z tiskáren za miliony korun

Speciální 3D tiskárny využívané ve šperkařství, scenovkou vřádu milionů korun, většinou fungují na bázi syntetických vosků, které tisknou po vrstvách o tloušťce 6 mikronů. Druhým typem jsou tiskárny na bázi syntetické pryskyřice, které sice dokážou model šperku zhotovit rychleji, avšak odbourání pryskyřice je u nichoproti jednoduchému zahřátí vosku náročnější.Ačkoliv se vývoj a zdokonalování technologie 3D tisku posouvá kupředu rychlým tempem, tradiční metody výroby šperků v dohledné době zcela nezastoupí. „Protože tisk probíhá po vrstvách, musí se další fáze výrobního procesu již ujmout člověk, který u modelu vytvoří hladké plochy azaoblení. Teprve potom je možné podle této předlohy zhotovit například zlatý šperk s diamantem. Lidský faktor je tedy i zde nenahraditelný,“ dodává Alojz Ryšavý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *