Prosperita Česka v posledních 30 letech rychle vzrostla, platově ale zaostáváme

Třicet let demokracie výrazně posílilo prosperitu Česka i celého regionu střední a východní Evropy. Stále se však nedaří dohnat západní Evropu co do výše platů. Vyplývá to z letošního vydání studie Prosperity Report, kterou zpracoval britský Legatum Institute ve spolupráci s bankovní skupinou Erste.

Výkonnost postkomunistických ekonomik v porovnání se západoevropskými státy znatelně vzrostla. Zatímco v roce 1995 dosahovala produkce na obyvatele necelých 30 procent průměru západní Evropy, loni již přesáhla 50 procent. Ještě rychleji doháněl „východní blok“ západoevropské země v ukazateli celkové prosperity, který kromě ekonomických výkonnostních ukazatelů zahrnuje i oblasti jako zdravotnictví, vzdělání, životní prostředí či bezpečnost daných zemí. Prosperita střední a východní Evropy se po 30 letech demokratického vývoje vyšplhala na 87 procent prosperity západní Evropy.

Nejpomaleji se zatím Česko a další země regionu přibližují západoevropskému průměru v oblasti mezd. Jejich průměrná výše dosahuje pouze 25-40 procent mezd vyplácených v Německu.

Studie Prosperity Report rozdělila Evropu do čtyř skupin podle výše minimální hodinové mzdy. Češko i Slovensko se řadí do druhé „nejchudší“ skupiny zemí, ve kterých se minimální hodinová mzda pohybuje v rozmezí 2.50 – 5 euro. V Česku činí tato sazba 3,10 euro, na Slovensku 2,99 euro. Do stejné skupiny spadá většina dřívějších východoevropských zemí, ze západoevropských zemí jen Portugalsko (3,94 euro).

Bohatší než Češi co do výše minimální hodinové mzdy jsou z postkomunistických zemí jen Slovinci (5 euro) a Litevci. Estonsko, které je často zmiňováno díky digitalizaci státní správy, vykazuje stejnou minimální hodinovou mzdu jako Češi (3,09 euro). Němci mají garantovanou minimální hodinovou mzdu 9,19 euro, Francouzi 10,03 euro a Rakušané 18 euro. Vůbec nejbohatší jsou podle tohoto ukazatele Finové, kteří za hodinu vydělají minimálně 22 euro.

Přestože obyvatelé středoevropského regionu bohatnou, pouze 15 procent respondentů uvádí, že jim jejich současný příjem umožňuje komfortní život. Nejvíce starostí lidem způsobují rostoucí ceny, zejména pak ceny bydlení, a také vyhlídky na budoucí zaměstnání.

Postupná automatizace výrobních i administrativních činností znervózňuje zejména skupinu střední třídy. Češi se cítí v porovnání s ostatními zeměmi ohroženi nejméně – tento pocit uvádí 49 procent lidí, stejně jako v Rakousku či Rusku. Ve Francii se kvůli zavádění automatizace bojí o práci 51 procent zaměstnanců střední třídy, zatímco v Německu 54 procent. Vůbec největší paniku způsobuje automatizace u zaměstnanců na Slovensku, kde se jí cítí ohroženo 62 procent lidí.

Celkovou prosperitu Česka potvrzuje i velmi nízká míra chudoby mezi pracujícími lidmi. Zatímco například každý pátý zaměstnanec v Rumunsku (18,9 %) se pohybuje v porovnání s průměrnou mzdou v ekonomice na hranici chudoby, v Česku je tento poměr druhý nejnižší v Evropě (3,8 %). Vůbec nejmenší nerovnost v porovnání příjmů na hranici chudoby a průměrných příjmů vykazuje Finsko (3,1 %). Česko se tak řadí mezi země, kde je distribuce příjmů relativně rovnoměrně rozložená mezi všechny příjmové skupiny obyvatel a z celkového růstu prosperity tak těží většina obyvatel.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *