Finanční poradci a manažeři ve svěřenských fondech tápou

Ačkoli si 63 procent odborníků z řad finančních poradců a manažerů poradenských firem myslí, že umí vysvětlit podstatu svěřenských fondů, nedokážou vždy přesně definovat jejich hlavní znaky nebo životní situace, v nichž pomáhají. Vyplynulo to z průzkumu, který si ve třetím kvartále letošního roku nechala zpracovat společnost Svěřenská správa s.r.o.

Například přes 35 procent odborníků se domnívalo, že typickým využitím svěřenských fondů v České republice je optimalizace daní a 29 procent uvedlo, že je pro ně příznačná úspora nákladů při správě majetku. „Ani jedna z těchto domněnek není správná. Svěřenské fondy slouží především k ochraně a anonymizaci majetku, mezigeneračním transferům majetku a správě majetku pro dobročinné účely,“ říká Peter Kováčik ze společnosti Svěřenská správa s.r.o.

Jen 2 procenta respondentů správně označila typické životní situace, pro něž je svěřenský fond vhodný. V průzkumu byli dotazováni finanční poradci a manažeři předních poradenských společností v České republice. Muži v tomto průzkumu reprezentovali 76 procent a ženy 24 procent.

Respondenti chybovali také v definování hlavních znaků svěřenských fondů. Správně v tomto případě odpovědělo pouze 7 procent odborníků. Přes 11 procent z nich se například nesprávně domnívalo, že v souvislosti se svěřenským fondem není nutné platit daně. Deset procent respondentů chybně uvedlo, že minimální výše vkladu je omezená. „Hlavním znakem svěřenského fondu je, že nemá právní subjektivitu a majetek v něm uložený nemá vlastníka. Svěřenský fond musí mít také jasně stanovený účel. Parametry jeho fungování lze upravit individuálně,“ dodává Pavel Kolář ze společnosti Svěřenská správa s.r.o.

Finanční poradci by se měli vzdělávat

Obvyklá cena za založení svěřenského fondu zákazníkovi na klíč se pohybuje v rozmezí od 30 do 60 tisíc korun. „I v této otázce respondenti chybovali. Více než 31 procent z nich se domnívalo, že založení svěřenského fondu vyjde levněji,“ říká Peter Kováčik.

Ochrana a správa majetku prostřednictvím svěřenského fondu patří v rozvinutých ekonomikách k běžným službám, které poskytují finanční poradci. „Průzkum ale ukázal, že finanční poradci v České republice ve svěřenských fondech tápou a to je chyba. Pokud se chtějí srovnávat s kolegy v zahraničí, musí získat patřičnou kvalifikaci. V tom vidíme velkou výzvu, a proto se více zaměříme na osvětu a vzdělávání v této oblasti,“ konstatuje Pavel Kolář.

Tradice svěřenských fondů

Svěřenské fondy nejsou v České republice zcela novou záležitostí, fungovaly už za doby Rakouska-Uherska a byly zrušené v roce 1924. Institut svěřenských fondů, jenž je běžný v zahraničí pod pojmem trust, znovu zavedl až nový občanský zákoník v roce 2014. „V českém prostředí tak jde stále o novinku. Laici se běžně domnívají, že svěřenské fondy jsou záležitostí bohatých a mocných. Skutečnost je ale jiná,“ podotýká Pavel Kolář.

Svěřenský fond je charakteristický tím, že nemá vlastníka. Jde o entitu, která je držitelem majetku ke stanovenému účelu nebo ve prospěch určité osoby, skupiny či organizace. Proto existuje několik typů svěřenských fondů, které lze vztáhnout k různým potřebám a situacím. „Všechny svěřenské fondy mají tři důležité strany. Zakladatele svěřenského fondu, obmyšleného, v jehož prospěch byl svěřenský fond zřízen, a správce fondu,“ vysvětluje Peter Kováčik.

Svěřenské fondy mohou ve své podstatě sloužit například k transferu majetku (typicky z umírajícího na dědice). „Svěřenské fondy umožňují svým zakladatelům dosáhnout naplnění jejich vůle dle stanovených podmínek, a to bez vlivu nebo zásahu státu,“ dodává Pavel Kolář. Svěřenský fond tak pomáhá řešit například situace, na které zákon nepamatuje. I proto lze tento institut využít napříč různými sociálními vrstvami. „Je limitován pouze kreativitou nebo účely, které si zvolí jeho zakladatel,“ konstatuje Peter Kováčik.